Testoval jsem velmi speciální Objektiv TTArtisan, který má nejen makro 2:1, ale také schopnosti Tilt & Shift, tedy natočení a posunutí. Jaké jsou postřehy z praxe při jeho používání? Objektiv přináší spoustu možností, ale je to občas vykoupeno složitějším použitím. 

O pohyblivých typech objektivů si můžete přečíst v článku o Tilt & Shift objektivech. Nyní se budu soustředit na to, jak funguje TTArtisan v praxi a jak se jeho funkce ovládají.

TTArtisan 100/2.8 je můj první objektiv typu Tilt & Shift. Potřeboval jsem makro objektiv. Obvykle ho používám na produktové snímky, ale nepříliš často. Proto mi nevadil objektiv s manuálním ostřením, který má ale navíc speciální funkce natáčení roviny ostrosti – vhodné pro produktové focení. A velmi zajímavý je i z pohledu pořizovací ceny.

Stavba objektivu

Objektiv je navenek celý z kovu, včetně nasouvací krytky, a působí velmi bytelně. Nemá automatické ostření, takže snad polovinu délky zabírá kroužek pro manuální ostření, který se pohybuje plynule, ale pomalu.

S fotoaparátem samotným neprobíhá žádná komunikace. Tělo ani neví, že je objektiv na svém místě. Pro focení je v menu nutné povolit focení i bez detekovaného objektivu. Kvůli nulové komunikaci není u fotek uložená informace o cloně. A stabilizace funguje jen, pokud se opět v menu vybere správná ohnisková vzdálenost.

Ovládání Tilt & Shift

Nejvýraznější na těle jsou ovládací prvky pro Tilt a Shift funkce. Blízko bajonetu jsou čtyři kolečka, páčka a tlačítko. Prvky jsou rozdělené do dvojic umístěných naproti sobě a každá dvojice ovládá jednu z funkcí. Jeden prvek z dvojice je vždy pro pohyb samotný, druhý slouží jako pojistka a asi (bohužel o tom není informace v manuálu) měl mít na starosti i nastavení odporu. 

Pokud se divíte velkému počtu ovládacích komponent, je to proto, že třetí dvojice ovládá otáčení osy pro Tilt i Shift. Ty jsou vůči sobě jinak zafixované a vždy budou navzájem kolmé. 

Nepříjemné je, že rozsah otáčení je pouhých 90 stupňů a ne celých 180. Hlavní čtyři směry (nahoru, dolů, doprava, doleva) jsou tak sice pokryté, ale dostat hlavní osu šikmo doprava nahoru nebo doleva dolů není možné.

I tak je toto ovládání nejlepší a přál bych si, aby podobné bylo i pro Tilt a Shift samostatně. Nápad s jedním kolečkem pro nastavení odporu a druhým pro samotnou manipulaci je teoreticky dobrý. Podobně to bývá i na stativové hlavě. 

Bohužel se asi nepočítalo s pákovým efektem, který vyvine dlouhý třičtvrtě kilový objektiv. Takže zatímco na jednu stranu stačí pojistku jen trošku uvolnit a objektiv už se sám okamžitě sklání k zemi, pohyb opačným směrem je za použití šroubu extrémně těžký i s uvolněnou pojistkou.

Nakonec je pro mě mnohem jednodušší, ovládací kolečka prostě ignorovat, povolit pojistku a objektiv posunout do správné polohy prostým držením za jeho konec. Poté pojistku opět zajistit. 

Velká škoda je, že jsou ovládací kolečka blízko rukojeti foťáku, kde by měly být prsty. Obzvlášť u silného posunu vpravo už na ruku jednoduše nezbude místo a je nutné improvizovat. Tohle jde ale na vrub firmě Sony, která obecně nechává málo prostoru kolem objektivu, což je občas problém i u normálního vybavení. (Na rozdíl od Canonu, kde je více místa.)

Praktické ukázky Tiltu

Tilt je schopný výrazně měnit zaostření. Níže jsou tři obrázky s různým nastavením, ale vždy s clonou f/2.8. První snímek je bez Tiltu, druhý je s rovinou ostrosti schválně otočenou, aby se ostřeji protínala se zdí, a třetí je s rovinou ostrosti podél zdi. Na posledním je tak zeď kompletně zaostřená a přitom je clona stále f/2.8.

Tilt má svoje limity a z praktických testů mi připadá, že čím je pohled vzdálenější, tím je rotace roviny větší. V makro vzdálenostech je možné rovinu pootočit jen asi 30 – 45 stupňů oproti normálnímu stavu, zatímco u fotek města je otočení možné téměř o 90 stupňů. Vzniká tak jakási stěna ostrosti, kde vše co je nalevo a napravo se výrazně rozmazává.

I přes krkolomné ovládání jde cokoliv většího fotit z ruky. Ostření je v případě maximálního Tiltu a velké scény poměrně snadné. Rovina ostření se pohybuje zleva doprava a je zvýrazněná na displeji, takže stačí zastavit na správném místě. Což je jednodušší než běžné manuální ostření.

V makro světě je hledání ostrosti naopak složité a často není jasné, jestli je špatně natočená rovina ostrosti nebo jednoduše není zaostřeno. Docílit takového efektu je pro mě zatím časově náročné, ale možná se to zlepší se zkušenostmi.

Praktické ukázky Shiftu

Shift pravděpodobně příliš nevyužiji. Dostupný rozsah posunu je malý, takže při focení budov s takto vysokým ohniskem buď nedostaneme téměř žádné perspektivní zkreslení, nebo naopak rychle překročíme práh, který lze Shiftem ještě korigovat.

U menších věcí dává sice posun objektivu smysl, ale jen v naprosto nejnáročnějších případech. V praxi je jen málo situací, které by se nedaly řešit vyfocením šedesáti megapixelové fotky běžným vybavením a poté její případnou úpravou.

Makro 2:1

Kromě zvláštních pohybů objektivem je zde ještě k dispozici makro, a dokonce v měřítku 2:1. Zkoušel jsem detail poštovní známky a zdá se, že čísla odpovídají a kvalita je slušná. Na rozdíl od supermakra (Canon MP-E 65mm/2.8 1-5x Macro) má tento objektiv pouze manuální ostření. Proto nebylo možné ostřit na dálku při zapojeném foťáku do počítače, tak aby nedošlo k rozechvění sestavy. Práce je tedy složitější než s objektivem s ostřícím motorkem.

Optická kvalita

Jediný výraznější problém (i po několika stech fotkách) byla prasátka v silném protisvětle. V tomto ohledu má firma TTArtisan co dohánět. 

Ostrost objektivu je velmi dobrá. Na všech fotkách hledám známky vinětace, ale ta je vidět jen v největších posunech a je snadno opravitelná (a při Tiltu prakticky neexistuje).

Závěr

Objektiv je příjemné překvapení. Za relativně málo peněz kupující dostane Tilt & Shift schopnosti a k tomu makro 2:1. Existují sice ještě o něco lepší objektivy jednoho nebo druhého typu, ale kromě pohledů do slunce, bych se nebál TTArtisan 100/2.8 používat i při zakázkách nebo v jiných situacích, kdy na kvalitě výstupu velmi záleží.