Po menší odmlce jsem veřejně promítal některé své snímky z cest. Tentokrát se ještě týkaly loňské cesty po Asii a projekce byla opět spojená s vernisáží fotek, které budou do konce října 2012 viset v klubu Plíživá Kontra v Jeseníku. Využil jsem přitom odlišného způsobu výběru snímků k prezentaci než dříve.
Zřejmě si všichni z cest dovezeme více fotografií, než jsou diváci schopni na jeden zátah unést a podobně tomu tak často bývá i v případech užšího výběru snímků – abyste slovně i obrazem dovyprávěli všechny zážitky, stejně skončíte u desítek nebo rovnou stovek fotografií. Jedna ze základních rad při výběru snímků k prezentaci zni: osekávat, osekávat, osekávat. Tedy, vybírat ty nejlepší z nejlepších.
Jak z toho ven?
Důvodů, proč finální výběr příslovečně osekat až na kost, by se dalo najít více. Předně – pokud snímky nebudou koukatelné, resp. pěkné na pohled, začnete diváky brzy nudit. Nebezpečné je však i promítat stovky neopakovatelných záběrů rychle za sebou. Přítomné osazenstvo vás v nejlepším případě přestane poslouchat a bude se snažit stihnout prohlédnout co nejvíce obrázků to jenom půjde. Na druhou stranu, nelze diváky odbýt promítnutím tří snímků a u nich dlouze povídat. Musíte uspokojit i ty, kteří se přišli podívat na mnohem více fotografií.
První zářijový pátek, tedy ten právě uplynulý, jsem se rozhodl, že při přípravě fotografií k promítání použiji metodu, které přezdívám jednoduše: Pavel Nygrýn. Podle kolegy z mého předešlého zaměstnání. Pavel mě na ni totiž přivedl po jedné z mých projekcí, kdy jsem to s počtem fotografií mírně přehnal (no dobře, mírně je slabé slovo). Kamarádi, kteří byli na obou rozdílně pojatých projekcí, mi lepší fungování nové formy pouze potvrdili.
Dva výběry k jedné projekci
Je to navíc zcela jednoduché: Připravíte si nikoliv jednu, ale dvě skupiny fotografií, které budete chtít prezentovat. Při projekci a povídání, kdy chcete, aby vás přítomní návštěvníci poslouchali, využijete menšího výběru (zhruba dvaceti až třiceti fotografií). Po skončení vyprávění pustíte druhou připravenou skupinu snímků, která klidně může čítat další desítky, nebo stovky fotografií, ale už necháte na přítomných, zda se fotografiím – již nekomentovaným – budou věnovat či nikoliv.
Celý vtip spočívá v tom, že při promítání prvního výběru nerušíte své povídání neustálým přepínáním na další a další snímek a vlastně i vy jako mluvčí se můžete lépe soustředit na to, co chcete předat dále. Při druhém výběru pak už můžete odpočívat nebo se bavit s ostatními a kdo bude chtít, může druhou projekci sledovat dál.
Promítání pomocí Zoner Photo Studia
K promítání fotografií rád využívám stejnojmenné funkce (Promítání s nastavením) ze Zoner Photo Studia. Protože mám snímky přesně roztřízené a očíslované v dané složce, tak nevidím důvod, proč vytvářet nějaké složité prezentace v specifické aplikaci k tomu určené.Promítání s nastavením (Ctrl + F3) můžete v ZPS spustit z modulu Správce (menu Publikovat) i Prohlížeč (menu Promítání). V nově otevřeném dialogovém okně pak máte možnost parametry promítání přizpůsobit svým záměrům – například při první projekci používat ručního promítání a při druhé automatické přepínání na následující snímky. Osobně například na záložce Záhlaví a zápatí vypínám možnost při projekci v daných místech zobrazení textových informací.
Zatím zde není žádný komentář.