Fotografování v ateliéru jsem se vždycky trochu bála, i já jsem se tam ale najednou nedávno ocitla. Jaké to bylo? A co bych vám doporučila, pokud vás to láká také? Čtěte dál.

Mám raději fotky z exteriéru – portréty v přirozeném prostředí, v přírodě, s rozmanitým pozadím… Fotografie z ateliéru mi vždycky přišly příliš umělé a nekreativní. Čím víc jsem se ale tomto tématu dozvídala, tím mi bylo jasnější, že to rozhodně nic jednoduchého není a kreativity je rozhodně třeba hodně. Také mě čím dál tím víc odrazovalo to zkusit. Jenže jsou zkrátka chvíle, kdy fotku z ateliéru vyloženě potřebujete – třeba jako podklad pro další grafiku, což byl i důvod, jak jsem se k focení v ateliéru nachomýtla já.

Nedávno se mi ozvala kamarádka, že potřebují s přítelem fotky s neutrálním pozadí na svatební oznámení a že je musím vyfotit já. Bylo mi jasné, že se fotografování v ateliéru kvůli tomu, že chtěli neutrální pozadí, nevyhnu. A navíc slova jako „nejlepší fotografka“ se velmi dobře poslouchají, i když jim až tak úplně nevěříte. Takže co teď?

Nečekejte návod od profesionála, jen vám předám pár zkušeností a rad, které se mi osvědčily.

Hrajte si, nečekejte výsledky hned napoprvé

Jestliže vás láká focení v ateliéru, neváhejte a nepřemýšlejte nad tím, co byste vyfotili. Prostě vezměte kamaráda nebo kamarádku a jděte to vyzkoušet. Nepotřebujete profesionální modelku. Potřebujete někoho, kdo se postaví a nechá na sebe bleskat a svítit, abyste zjistili, co která technika dělá. A v ateliéru se bez techniky neobejdete. Ale to asi víte.

Jak je patrné z úvodu – přesně toto jsem nedodržela. Šla jsem do ateliéru fotit poprvé a hned „naostro“. Hození do vody je ale možná někdy nejlepší cesta, jak se naučit plavat.

Nechte si vše vysvětlit od zkušenějších

Můžete vše nastudovat předem, v literatuře a na internetu, a pak jen vstoupit do ateliéru, krátce prozkoumat vybavení a začít. Pokud jste si ale jistí v kramflecích, asi nebudete číst tento článek.

Proto radím: vezměte s sebou zkušeného fotografa, který ví, jak se které součásti ateliéru používají, a všechno vám ukáže. Jestli netušíte, co je to daylight, softbox nebo odrazná deska, neznamená to, že nemáte v ateliéru co dělat, ale nechte si to raději vysvětlit osobně a přímo na místě.

Jednotlivé součásti ateliéru je také potřeba nějakým způsobem nastavit a postavit na správná místa. Která to jsou, záleží na uměleckém záměru, protože právě světly ovlivňujete celkové vyznění fotografie. Ale napoprvé si klidně nechte základní nastavení vytvořit od zkušenějších a zkuste, jak vypadá výsledek. Teprve až pochopíte, jaký přístroj osvětluje kterou část a co dělá zvýšení nebo snížení intenzity světel, zkuste světla postavit trochu dál, blíž, doprava, doleva… Experimentujte.

Co potřebujete?

V podstatě potřebujete jen fotoaparát. Samozřejmě záleží na tom, jak je fotoateliér vybavený (což si zjistěte předem), ale i minimálně vybavený fotoateliér vám bude pro začátek stačit. Většinou tam najdete nějaká trvalá světla (takzvané daylighty), která scénu osvětlují neustále. Další možností jsou záblesková světla, jednoduše řečeno prostě blesky. Na světelné zdroje se hodí nějaký druh softboxu pro rozptýlení vyslaného světla.

Fotoaparát nemusí být superprofesionální, jdete si přeci jen hrát. Důležité je, aby měl sáňky na blesk, respektive na odpalovač blesků, který bude spouštět blesky umístěné mimo váš fotoaparát. (Samozřejmě, že pokud nebudete používat blesky, ale jen trvalá světla, nepotřebujete ani to.)

Fotíte-li s blesky, mějte i plně nabité nebo náhradní baterky. Zvlášť pokud máte blesky jen půjčené a nevíte, jakou kapacitu baterií vyčerpal fotograf před vámi. Baterii do fotoaparátu na hodinové až dvouhodinové focení nejspíš potřebovat nebudete, ale sami znáte svůj přístroj nejlépe a víte, co vydrží.

Hodit se vám může i notebook pro rychlé prohlédnutí nafocených fotografií.

Co jsem použila nakonec já?

Nebudu vás zatěžovat přesnými názvy přístrojů, které jsem použila, sama je ani neznám. Pomocníky se mi stalo bílé rolovací pozadí, dvě trvalá světla (takzvané daylighty), dvě záblesková světla a odrazná deska.

Trvalá světla v ateliéru byla příliš slabá na to, abych fotila pouze s nimi. Chvíli jsem fotila úplně bez nich, ale nakonec jsem je použila na přisvětlení podlahy a zjemnění stínů na ní.

Jako hlavní světlo jsem použila jeden blesk s velkým softboxem, na druhé straně byla umístěná odrazná deska pro eliminaci ostrých stínů v obličeji. Druhý blesk jsem chvíli používala na přisvětlení pozadí, ale pak jsem ho přestala používat úplně, protože pro rovnoměrně osvětlené pozadí by musel být umístěný za fotografovanými osobami a tam se pletl. Vypnutí blesku na pozadí mělo za následek pozadí šedé místo bílého, ale to pro účely těchto fotografií nevadilo.

Nastavení fotoaparátu

Při použití blesků je potřeba dávat pozor na to, jaký čas máte nastavený. Pokud bude příliš krátký (u většiny DLSR kratší než 1/200 s), může vám vzniknout asi takováto fotografie:

Má to na svědomí takzvaný x-sync čas (x-sync speed), jehož vysvětlení najdete i s názornou ilustrací v tomto článku (který jsem si, společně také s tímto článkem, určitě měla pořádně nastudovat ještě před tím, než jsem do ateliéru vůbec vstoupila).

Clonové číslo nastavte spíš vyšší (cca 7.0-9.0). Nepotřebujete krásný bokeh a při ateliérovém focení chcete pravděpodobně mít většinu postav ostrou.

Také pozor na sériové snímání. Blesky musí mít čas se nabít, proto při rychlém snímání počítejte s tím, že budete mít část fotek černou.

A co modelky?

Když jdete do ateliéru zkoušet techniku, může vám být skoro jedno, jak dobře umí vaše fotografované objekty pózovat. Samozřejmě čím odvázanější a kreativnější nebo zkušenější jsou oni sami, o to jednodušší to pro fotografa bude.

Já jsme měla obrovské štěstí na dva kreativní a odvázané „blázny“, ale nespoléhejte na to. Myslím, že i když máte technicky dokonalé fotky, ale neumíte pracovat s lidmi nebo nemáte dostatečně zkušené modelky, fotkám nakonec něco chybí. To je ale téma na další dlouhé povídání a ráda ho tentokrát přenechám zkušenějším.

Fotografie jsem (kromě lehkého ořezu) tentokrát v Zoner Photo Studiu neupravovala, protože jsem chtěla ukázat surové výsledky přímo z ateliéru. Přestože tento můj pohled na věc je velmi laický, doufám, že vám alespoň ukáže, že se fotografování v ateliéru nemusíte bát. Jde jen o to se odhodlat.

Máte zkušenosti s fotografováním v ateliéru? Podělte se o své ateliérové „poprvé“.