Příběhové série jsou moderní a zábavné téma, kterým se zabývají i přední čeští fotografové. Je tedy nasnadě si je vyzkoušet také. Nyní se společně krok po kroku podíváme na to, co je k takovému focení potřeba. Jak na kostýmy, modely, scénář a lokaci. Jak vše pojmout, aby měl výsledek hloubku.

Kde takový příběh začíná? Inspirace k vám může přijít kdykoliv a kdekoliv, například při četbě knihy či sledování filmu nebo seriálu. I malý náznak příběhu můžete rozvinout do něčeho velkého, pokud tomu budete věnovat dostatek péče a představivosti.

Promyslete scénář

Rozhodně pomůže, když si svoje nápady sepíšete do scénáře. Dejte příběhu začátek, průběh a konec. Také dejte postavám celý jejich životní proces, odkud pochází a co je dovedlo do situace, ve které jsou. Nezapomeňte na jejich charakter. Pro vaše modely to může být klíčové.

Co se scén týče, nemusíte být extra konkrétní, protože zachytit celý příběh do pár fotek není jako natočit film nebo napsat knihu. Všechno, co byste normálně viděli v mnoha záběrech a četli v mnoha kapitolách, musí být v jedné jediné fotce. Nechte mluvit detaily.

Stačí pár fotek

Rozhodně nedoporučujeme fotit velké množství fotek. Držte počet výsledných fotografií na minimu, ale o to víc věnujte pozornost každé fotografii a všemu, co je na ní zachyceno. Když už máte napsaný scénář, klidně si k němu namalujte i hrubé skeče, vyobrazující vaši výslednou představu. Nedržte se jich ovšem moc vehementně, aby vás pak neomezovaly. Jsou jen pro představu a často se pak neslučují se zvoleným okolím, objektivem a světlem. Nechte je tedy jen jako úplný nástřel a nebojte se pak záběr měnit a přizpůsobovat.

Důležité prvky příběhu

Postavy: ty musí být správně oblečené, motivové a zajímavé. Nemusí být vždy středem pozornosti a nemusí být ani ostré, ale musí být vidět jejich motiv, momentální stav mysli a detaily na kostýmu, které postavu definují.

Design charakteru je obrovská kapitola sama pro sebe, ale z kostýmu často poznáte, jaká postava je. Zda je spíše veselá, nebo dramatická. Jestli je to bojovník, nebo opatrný typ. Oblečení, šperky či drobné doplňky vám dokážou říct o postavě mnohé.

Prostředí: vyberte si dobrou lokaci, která se vám do příběhu hodí. 

Příběh: co se na fotografii děje, proč se to děje a kam situace směřuje.

Předměty: ty dokážou definovat jisté situace, mohou být středem pozornosti, například jako střet zájmu nebo cíl cesty. 

Poslední tip do úvodu: Není potřeba, aby na fotografii bylo vše na první pohled zřejmé. To ani není možné. Jako autor musíte vědět, proč se děje to, co se děje a samozřejmě to musí vědět i vaše postavy. Ale nechte na divákovi, aby si sám domyslel vše nevyřčené. Nechte prostor pro představivost a nebojte se být abstraktní. Pokud je přívěsek na krku zásadní pro backstory vaší postavy, musí být vidět. A na základě náznaků nechte každého přijít na to, proč tomu tak je. 

Realizace projektu

Když máte scénář a nákresy, můžete začít realizovat. Začněte tím, že se domluvíte s modely, nejlépe s širokým emocionálním spektrem. Někoho, kdo se nestydí, ideálně tedy nějaké herce. Nemusíte samozřejmě shánět profesionální herce. Možná máte kamarády, co jsou u divadla, nebo jsou jen velice výrazní. Zamyslete se, kdo v sobě má potřebnou energii a oslovte je.

Další krok je lokace, kterou si vyberete tak, aby vhodně seděla k vašemu příběhu. Nechte se například inspirovat již výše zmíněným článkem Poradíme, jak hledat lokace na focení. A přidáme tipy, co v nich fotit.

Pak jsou kostýmy, které se dají sehnat mnoha způsoby. Ať už půjčit z divadla, od přátel, ušít nebo koupit v second handu. Můžete si je poskládat i z toho, co máte doma. Jediné, co musíte mít, je ucelená představa o tom, jak má kostým vypadat, včetně veškerých detailů na něm. Proč vlastně kostým takhle vypadá? Co v něm postava už zažila a proč zvolila zrovna tohle oblečení? Jaké barvy se k postavě hodí? Jaká je její oblíbená barva? Tahle barva může mít převahu nad ostatními. 

A nakonec nepodceňte propriety, předměty a celkově detaily pro doplnění scény, ať už postav nebo okolí. Doplňte si scénu o různé věci, které ji definují. Malé či velké, záleží na vás. Například auto, hudební nástroje, květiny či vybavení. Hodně záleží na celkovém uspořádání. Malé věci mohou být doplňky postav, například jejich výbava, šperky, ozdoby vlasů, paruky, šály nebo i make-up či falešné jizvy.

Jak na samotné focení

Je třeba myslet na to, že teď nejste pouze fotograf, jste také režisér. Dívejte se průběžně do scénáře a na nákresy. Chcete naplnit vaši představu, tudíž je třeba modelům vše pořádně vysvětlit. Zejména o co na scéně jde, zdůvodnit kde má postava stát, jak se tvářit a proč jsou zde zrovna tyto konkrétní předměty. Během focení se soustřeďte pouze na tu jednu fotografii, kterou zrovna vytváříte. A hlavně se nepřizpůsobujte záběru, ale přizpůsobte si záběr!

Samozřejmě se mnoha věcem musíte podvolit, ale jinak doslova vytváříte svět, příběh a lidi. Skládáte dohromady realitu, která vznikla ve vaší hlavě. 

Modely určitě motivujte k emocionálním projevům. Dejte jim čas a buďte trpěliví, ale dostaňte z nich potřebný výkon. Nechte je křičet, nechte je lapat po dechu, nechte je plakat. Pokud vědí, proč se jim daná emoce děje, budou schopni se s postavou ztotožnit a zahrát jí. 

Závěr

Nyní už víte jak na to, takže se můžete pustit do práce. Nebojte se větší výzvy. Bude vás to nejspíše stát hodně času a možná i nějaké peníze, ale velké projekty přináší velké výsledky. Seberealizace je velice uspokojivý proces, takže se nenechte odradit a alespoň jeden takový příběh zkuste vytvořit!