Jaké expoziční režimy zrcadlovky a lepší kompakty nabízí a k čemu jsou užitečné? Vestavěné expozimetry ve fotoaparátu měří množství dopadajícího světla na scéně a podle toho rozhodují o nastavení expozičních parametrů – clony, času a ISO. Nastavením expozičního režimu určujete, jakým způsobem má fotoaparát naložit s údaji o naměřeném množství světla. Fotoaparát na základě zvoleného expozičního režimu může s údaji pracovat zcela automaticky anebo vám může ponechat určitou míru kontroly nad výslednou tonalitou fotografie. V manuálním režimu zase nemá vestavěný expozimetr fotoaparátu žádný vliv na nastavení expozice. Jaký režim tedy zvolit?

Expoziční režimy

Volbou expozičního režimu určujete, nakolik necháte rozhodnutí o nastavení expozičních parametrů (clona, čas, ISO) na automatice fotoaparátu. Jediným expozičním režimem, při kterém máte plnou kontrolu nad expozičními parametry, je manuální režim. U všech ostatních expozičních režimů se nastavení expozičních parametrů odvíjí od expozice, kterou vyhodnotí automatika fotoaparátu.

Na začátku fotografické praxe obvykle nemáte představu o tom, jaká nastavení vyžaduje určitá scéna nebo jakými expozičními parametry vyjádřit určitý záměr. Pro začátečníky jsou tedy určeny automatické režimy. Postupem času – a hlavně praxí – zjistíte souvislosti mezi expozičními parametry, zažijete si je a naučíte se, co vyžadují rozdílné světelné situace. Nejvíce se naučíte, pokud se přímo ve fotoaparátu, nebo později v počítači, například v Zoner Photo Studiu, podíváte na expoziční parametry, které fotoaparát použil.

Poté nastane čas opustit automatické režimy a vy pravděpodobně začnete využívat poloautomatické (kreativní) režimy. Nakonec zjistíte, že k některým vašim fotografickým záměrům je automatika fotoaparátu natolik nepřístupná, že přepnete do režimu manuálního.

Automatické režimy

Nejzákladnějším automatickým režimem je plně automatický režim (A). Obvykle je ukrytý za symbolem zeleného rámečku. Tento režim za vás rozhoduje úplně ve všem. Vyhodnotí změřenou expozici a nastaví veškeré expoziční parametry (clona, čas, citlivost ISO). Sám také rozhodne o použití vestavěného blesku, což je také jediný parametr, který je možno v plně automatickém režimu u některých fotoaparátů zakázat.

Více kontroly máte k dispozici v režimu programové automatiky (P), kde můžete sami rozhodnout o nastavení citlivosti ISO, a pokud máte pocit, že se fotoaparát při určení expozice spletl, můžete nastavení expozice korigovat.

Některé fotoaparáty také v režimu programové automatiky umožňují provést programový posun. Můžete například donutit fotoaparát použít jiné nastavení clony nebo času, než které určil. Přitom ale fotoaparát stále hlídá správné nastavení expozice. Tento režim doporučuji používat začátečníkům, kteří mají ambice se fotografování věnovat a už tuší, co způsobuje malá clona nebo dlouhý čas. Programová automatika je také nejvhodnější režim v okamžiku, kdy budete fotografovat s vypůjčeným fotoaparátem, který neznáte.

Scénické režimy

Scénické režimy by vám měly umožnit více kreativity, aniž byste museli znát souvislosti mezi expozičními parametry a jejich dopadem na vzhled fotografie. Jednoduše fotoaparátu sdělíte, jaký typ scény fotografujete, a přístroj pak automaticky nastaví expoziční a další parametry vhodné pro daný motiv.

Mezi základní scénické režimy patří krajina, portrét, sport, noční portrét, sníh a podobně. Než pochopíte principy expozice, mohou být scénické režimy dobrou volbou pro dosažení kvalitnějších fotografií než s plně automatickým režimem.

Poměrně novou záležitostí je u fotoaparátů inteligentní automatika. V tomto režimu se fotoaparát snaží rozpoznat fotografovanou scénu a motiv a podle toho pak navolí některý ze scénických režimů. Nevím, nakolik jsou dnešní fotoaparáty v tomto úspěšné, proto bych spíše doporučil volit scénický režim bez použití inteligentní automatiky. Přesto neváhejte je vyzkoušet.

Poloautomatické (kreativní) režimy

Poloautomatické (kreativní) režimy vám umožní navolit jeden či více expozičních parametrů pro vyjádření vašeho tvůrčího záměru a nastaví ostatní expoziční parametry pro dosažení správné expozice. Dvěma základními kreativními režimy jsou priorita clony (Av) a priorita času (Tv).

V režimu priority clony zvolíte pracovní clonu a fotoaparát za vás automaticky upraví čas závěrky. V režimu priority času volíte čas závěrky a fotoaparát za vás upraví clonu. Pokud ještě navíc nastavíte citlivost ISO na automatický režim, tak fotoaparát sám podle množství světla může měnit i tu.

Poloautomatické režimy, zejména režim priority clony, jsou nejpoužívanější v běžné fotografické praxi. Máte plnou kontrolu nad tvůrčím záměrem a přitom za vás fotoaparát hlídá správné nastavení expozice.

Pokud byste si ocitli v obtížné světelné situaci, která může zmást expozimetr ve fotoaparátu, můžete expozici korigovat. Klasickým příkladem je fotografování výrazně světlých či tmavých scén, které se expozimetr ve fotoaparátu snaží posunout ke středně šedé expozici. Světlé scény tak podexponuje, zatímco tmavé scény přeexponuje.

Manuální (ruční) režim

V manuálním režimu (M) máte veškeré expoziční parametry plně pod kontrolou. Všechny parametry si volíte sami – automatika fotoaparátu je mimo provoz a do nastavení expozice nezasahuje. Nicméně expozimetr zůstává funkční a můžete se tak řídit jeho doporučením, nebo ho můžete zcela ignorovat. Ideální je použití manuálního režimu v součinnosti s externím expozimetrem, kterým můžete přesně změřit skutečné množství světla na scéně.

Manuální režim je vhodný zejména ve třech situacích:

• Při fotografování v neměnných světelných podmínkách. Jednou změříte expozici, navolíte expoziční parametry a všechny snímky mají konzistentní expozici. Příkladem může být fotografování v uměle osvětleném interiéru.
• Druhou vhodnou situací pro použití manuálního režimu jsou právě velmi světlé či tmavé scény. V manuálním režimu vyfotíte noční scénu se zachovanou atmosférou tmavé noci. Při zvolení poloautomatického režimu můžete lehce vyfotit noční scénu jasnou jako v pravé poledne.
• Bez manuálního režimu se neobejdete při fotografování s použitím zábleskových světel. V těchto situacích je vám expozimetr ve fotoaparátu k ničemu, protože nedokáže změřit světlo vysílané zábleskovým světlem. Navíc fotografování pomocí zábleskových světel probíhá zcela odlišně od fotografování za přirozeného světla. Zatímco v případě fotografování za stálého světla tomuto světlu uzpůsobujete expoziční parametry pro dosažení správné expozice, při fotografování se zábleskovými světly volíte expoziční parametry podle tvůrčího záměru a expozici řídíte nastavením síly záblesku.

Zámek (blokování) expozice

Zámek expozice vám umožní nastavit expozici na jiném místě scény, než které budete fotografovat. To využijete například při fotografování portrétu v protisvětle. Režim měření nastavíte se zdůrazněným středem, takže portrét neutvoří siluetu, neboť expozimetr ve fotoaparátu zohlední středovou oblast obrazového snímače.

V takovém případě ale obdržíte středovou kompozici, která pravděpodobně nebude vaším záměrem. Pomoci si můžete tak, že naměřenou expozici při středové kompozici uzamknete a scénu překomponujete. Teprve poté pořídíte snímek.

Dalším klasickým případem pro uzamknutí expozice je fotografování oblohy se sluncem v záběru. Expozici je potřeba učinit v místě oblohy bez slunce, protože slunce je tak jasné, že by snímek zcela podexponovalo. I když já v takovém případě spíš doporučuju přepnout do manuálního režimu a nastavit změřené expoziční parametry v něm.

Pro zablokování expozice hledejte na svém fotoaparátu funkci „AE lock“ – o oddělení měření expozice a zaostření psal Honza Kupčík.

Volte režimy podle námětu

Při fotografování můžete využít velkou řadu expozičních režimů od plně automatických, přes poloautomatické (kreativní) režimy až po manuální režim. Oblíbeným režimem mezi zkušenými fotografy je režim priority clony, který dovoluje vyjádřit tvůrčí záměr, přitom ale hlídá správnou expozici.

Při fotografování za stálých světelných podmínek dosáhnete nejpřesnějších konzistentních výsledků při použití manuálního expozičního režimu. U reportážních fotografií je vhodné pracovat s některým z poloautomatických (kreativních) režimů nebo v režimu programové automatiky. Scénické a plně automatické režimy jsou vyhrazeny začátečníkům, neboť fotografovi nedávají žádnou kontrolu nad výslednou podobou fotografií.