Jiří je portrétní a svatební fotograf a ambasador Zoner Photo Studia. Nafocených svateb má už tolik, že je přestal počítat. A přestože se to může zdát jako klišé, vždycky se těší na nová setkání. Díky zájmu o lidi najdete v jeho fotkách emoce i příběhy. Myšlenky, smích i vážnost, prostě život. 

Nejraději říká: Nejdražší fotografie visí na stěnách galerií a muzeí, nejcennější jsou v rodinných albech. A nás zajímala jeho cesta profesí fotografa, jak se mu líbí práce v Zoner Photo Studiu X a nejen to.

Jiří, focení není tvá hlavní činnost. Zkus nám říct, jaké jsou tvé nejoblíbenější části práce jako fotografa, a co tě nejvíce inspiruje v této profesi?

Díky fotografování potkávám lidi, které bych normálně nepotkal a vidím věci, kterých si jindy třeba ani nevšímají. Hodně se zajímám o techniku, které se věnuji i ve své profesi a to se promítá i do fotografování.

Jaké jsou klíčové prvky, které se snažíš zachytit na portrétních a svatebních fotografiích?

Vytvářím vždy souvislý soubor fotografií. Především mi jde o zachycení emocí a situací z celého svatebního dne. Nejlépe od ranních příprav, kdy vznikají moc hezké fotografie, přes obřad, krájení dortu, házení kytice až po večerní veselí.

Je to mix detailů, portrétních a reportážních fotografií. Podmínky k fotografování bývají málokdy ideální, ale vše musí vyjít na první dobrou. Někdy je to docela adrenalin. Portrétní fotografování mám nejraději spontánní a bez velkých příprav.

Jakým způsobem se snažíš o inovaci ve své práci a jaké jsou tvé metody pro udržení tvůrčího a osobního růstu?

Sleduji práci ostatních fotografů, kteří se mi líbí, ať už na internetu, v časopisech nebo v knihách. Mojí celoživotní inspirací je fotograf Robert Frank a jeho série Američané. 

Chodím na výstavy, poslouchám hudbu od rocku z 60. let až po house. A také občas experimentuji a zkouším stylem, jak to bude asi vypadat. S digitálním fotoaparátem je to snadné a rychlé.

Doneslo se mi, že u tebe v poslední době dochází k menším změnám, co se fotografického žánru týče. Jak přijde myšlenka přechodu na jiný druh focení? Byl to nějaký konkrétní zážitek nebo inspirace?

Fotografování svateb mne baví, nicméně přišel mírný pocit vyhoření. Je to vlastně i taková moje sociologická sonda. Na svatbách se bavím s lidmi z různých společenských vrstev, různých zajímavých profesí a zájmů. Jeden týden jsem například fotografoval svatbu v krásném, velkém kostele, další týden malou svatbu na zahradě rodinného domu, kde byli všichni potetovaní od hlavy až k patě. A na obou svatbách byli skvělí lidé.

To mne navedlo k tomu, věnovat se fotografování zajímavých lidí nejen na svatbách.

Prozradíš, jakým směrem se chceš vydat a co tě zrovna na něm zajímá? 

Rád bych se více věnoval lifestylové fotografii. Někde jsem četl definici, že lifestylová fotografie je taková, která zobrazuje kousek života. To se mi líbí. A protože různých tragédií a hrůz jsou plná média, chci přinášet pozitivní obraz světa.

Jaký vnímáš rozdíl mezi lifestylovým focením od focení svateb z tvého pohledu?

Jen určitý posun, všechno fotografování mám v jednom pytlíku. Nevnímám příliš rozdíl ani mezi fotografováním na zakázku nebo pro sebe. Svou práci vnímám spíše jako součást většího celku.

Máš nějaké hlavní inspirace nebo vzory v oblasti lifestylového focení? Jaká témata tě u tohoto žánru nejvíce zajímají a proč?

Začal jsem trochu fotografovat klasické automobily a lidi kolem nich. V tomto žánru se mi nejvíce líbí fotografie Amy Shore, která začínala také fotografováním svateb. Dále Laurent Nivalle, který spojil fotografování automobilů a motocyklů s módou a reportáží. Také mne zajímají různí výtvarně činní a tvořiví lidé.

Vím, že se chceš v rámci své profesní změny věnovat hlavně svým projektům. Jeden z tvých soukromých projektů, je Rodinné album, kde jsi zhruba patnáct let fotografoval své děti, taková krabice fotografií. Vnímáš nějaký vliv tohoto projektu na tvé budoucí fotografické zaměření?

Ano, díky fotografování svých dětí jsem se více začal zajímat o živou fotografii. Předtím jsem fotografoval spíše statické věci.

Můžeš nám povědět více o tomto tvém projektu Rodinné album? 

Tento soubor začal vznikat narozením mého prvního dítěte. Nejdříve jsem fotil na svitkový film dvouokou zrcadlovkou, což bylo dobré, dokud ještě příliš neběhali. Poté už jen digitálně. Nejlepší fotografie jsem pravidelně tiskl, takže dnes už jich je několik krabic.

Teď už je to obtížnější, protože děti jsou v různém stádiu puberty a svůj sebeobraz si velmi pečlivě hlídají. Alespoň mají fotografie svého dětství, jednou to ocení. Soubor jsem po malých částech též vystavoval na různých fotografických a výtvarných přehlídkách.

Už máš vytyčený nějaký postup při přechodu mezi těmito různými žánry focení?

Nemám úplně nalinkovaný postup. Prohlížím si fotografie jiných autorů a různých přístupů k fotografické práci. Dále chci kontaktovat lidi, kteří mě zajímají a které chci fotografovat. Myslím si, že jediné, co máme, je přítomný okamžik. Minulost je ve vzpomínkách nebo fotografiích, budoucnost v představách, které se dost často neshodují s tím, co přijde. Takže uvidím, co mne potká.

Můžeš se s námi podělit o tvůj nejoblíbenější nebo nejvtipnější zážitek z práce coby fotografa?

V 90. letech jsem se určitý čas pohyboval v prostředí punkového hnutí. Fotografoval jsem v r. 1990 koncert Akce punk v Lucerně. Živelný koncert, kde jsem mohl fotografovat přímo na pódiu, nikdo to neřešil, tak jako dnes. A teď nedávno jsem na internetu našel jedno video, jinak žádné fotografie. Takže možná jsem jediný, kdo z této akce fotografie má. To mi přijde fascinující. 

Dnes mne mrzí, že jsem tuto subkulturu nefotografoval více. Asi má pro mne mnohem větší cenu zachycení událostí a zajímavých lidí než snaha o uměleckou fotografii. I nedokonalý záznam může časem získat velkou hodnotu.

Poslední otázka, na tělo. Jaké jsou tvé nejoblíbenější úpravy v Zoner Photo Studiu a bez které funkce by ses tam rozhodně neobešel? 

Nejvíce používám modul Vyvolat, asi jako většina Zoneráků, ale největší radost mi udělalo přidání profilů fotoaparátů a tím možnost plnohodnotných úprav RAWů. Dále přidání 3D LUTek, které nekomplikovaným způsobem rozšiřují možnosti barevných úprav. Vytvořit a objednat fotoknihu nebo kalendář, přímo z prostředí programu už je jen taková třešnička na dortu.

Těší nás, že ti tato vylepšení udělalo takovou radost a moc děkujeme za tvůj čas, který jsi nám věnoval pro rozhovor. Těšíme se na fotografické výsledky při objevování nové cesty a doufáme, že ti Zoner Photo Studio bude ještě dlouho dobrým přítelem při editacích tvých fotek.