Rukopis fotografa nerovná se úprava fotky
Rukopis ve fotografii je mnohdy mylně považován za určitý styl úpravy ve fotoeditoru, tak tomu ovšem není. Vezměte si písmo, tedy rukopis člověka. Rukopis je styl, jakým člověk píše, ne jakou použije barvou pera. To samé platí u fotografie. Rukopis je specifický a osobitý styl. Takže, když se někdo na vaši fotku podívá, ví hned, že je od vás.
Fotografie má mnoho žánrů a rukopis se na každý aplikuje jinak. Někde se aplikuje snadněji, ale jsou i žánry, kde to tak snadné není. A pak jsou foto disciplíny, u kterých je rukopis nežádoucí. Vše ale postupně.
Volná tvorba ve fotografii
V tomto žánru se vlastní rukopis buduje nejsnadněji. Na druhou stranu, volná tvorba je nejtěžší žánr, takže se v něm rukopis buduje nejdéle a postupně. Volnou tvorbou zpravidla vyjadřujete svůj pohled na věc. Nikdo vám nepřikazuje, jak a co máte fotografovat.
Sami si zvolíte problematiku, které se chcete věnovat a kterou se dále prezentujete.
Vypracovat si rukopis v rámci volné tvorby je běh na poměrně dlouhou trať. Lepší to bude vysvětlit na příkladech. To, že cestujete a fotíte vaše cestovatelské zážitky, a pak na každou fotografii aplikujete stejné úpravy, neznamená, že se jedná o volnou tvorbu. A už vůbec se nejedná o rukopis. V tomto případě jste cestovatel, který fotografii používá jako dokumentaci svých cest a zážitků.
To samé platí například o krajinářích, kteří se ženou za senzačními a efektními fotografiemi. Vytváří sice mnohdy fascinující scenérie, ale jejich primárním cílem není něco sdělit. Právě ono sdělení může fungovat jako rukopis.
Více o této tématice se dočtete v článku o dokumentární fotografii.
Netvrdím však, že krajinářská, nebo cestovatelská fotografie nemůže být volná tvorba a nemůže mít rukopis. Naopak může, jenom je potřeba začít myslet fotograficky.
Série a rutina
Jedním z nejsnadnějších způsobů, jak si vybudovat osobitý rukopis formou volné tvorby, je vytvoření jednotné série. Tedy fotit například dokola ty stejné věci se stejným přístupem a úhlem. Díky tomu vám vznikne velké množství materiálu, ze kterého lze skvěle vycházet.
Nejlepší příklad takové série je fotografická knížka Šumperák od Tomáše Pospěcha. Autor zde zachytil velmi přesným způsobem nejstavěnější dům Československa, na kterém demonstruje lidovou tvořivost a přístup jisté generace lidí, kteří zde žili a žijí.
Dalším příkladem foto série, jsou fotky známého dokumentaristy Jindřicha Štreita, který už dlouho fotografuje okolí Sovince a jeho obyvatele. Jeho rukopisem je právě jeho pohled a přístup, ne to, že fotografuje černobíle na analog. Což dnes už ani není pravda, protože jeho poslední fotky jsou focené barevně a digitálně.
Focení na zadané téma
Vypracovat si rukopis v rámci řemeslné fotografie je těžší, protože nefotíte, co chcete, ale co je potřeba. Což může být omezující. Nicméně, jistý fotografický rukopis se dá vložit i do těchto žánrů.
I do módní či reportážní fotografie lze vepsat svůj rukopis, který vaše fotografie odliší od těch ostatních. Je to právě autorův přístup, který všechno mění.
Jsou jisté fotografie, a situace, které jsou, nazvěme to rutinní – svatební obřady, sportovní utkání, nejrůznější reportáže, nebo módní fotografie. Častokrát právě i ta řemeslná fotografie vychází z volné tvorby a promítá se do ní autorův rukopis. Ukažme si to ale na názorném příkladu.
Martin Faltejsek
Martin je mladý autor, který dokáže velmi dobře pracovat s krajinou, světlem a pocity, které dokáže promítnou do fotografií. Ty mají navíc velmi vysokou technickou kvalitu – to vše je vidět na jeho autoportrétech.
Porovnejme si tyto fotografie s jeho komerční tvorbou. Je vidět, že Martin vychází ze své volné tvorby.
Roman Vondrouš
Fotoreportér a výherce množství prestižních cen, právem patří mezi přední reportážní fotografy. Jeho práce je specifická hlavně tím, že precizně a specificky pracuje s barvou a nekonvenčním přístupy.
Rukopis jako překážka
Jsou situace, kdy je rukopis nežádoucí. Jedná se hlavně o komerční fotku – například produktovou fotografii, kde musíte produkt vyfotografovat tak, jak jej zobrazuje, nebo prezentuje výrobce. Což také vyžaduje dost umu a zkušeností hlavně technického rázu.
Další můžou být agenturní reportážní fotografie, kdy agentura vyžaduje, aby fotografie měly stejnou linii. To znamená, že je nežádoucí, aby byl poznat rozdíl mezi autory fotografií.
Rukopis je ve fotografii důležitý a dává vám velkou výhodu, a to tu, že vaše fotografie mohou být specifické a lehko odlišitelné od jiných. Rukopis z vás může udělat odborníka na daný typ fotografie. Je to náročný a složitý proces, který se ne vždy podaří naplnit, ale pokud je fotografie vaší vášní, tak to určitě zkoušejte.
Zatím zde není žádný komentář.