Objektivy kreslí fotografie
Článek je starý více než 5 let. Informace v něm mohou být zastaralé.
Pracujeme na jeho aktualizaci. Zatím si můžete přečíst nějaké novější.
Množství objektivů na trhu je prakticky nekonečné. Přesto ale nenajdete jediný univerzální kus vhodný pro jakéhokoliv fotografa. Přitom nejdůležitější částí fotoaparátu jsou právě objektivy – vykreslují totiž celou fotografii.
Nejdůležitější součástí fotoaparátu je objektiv. Právě jemu vděčíte za vykreslení celé fotografie. Objektiv – ať už se jedná o jakýkoliv typ – soustředí světlo na snímací plochu (čip nebo film), na kterou se zachytí výsledná fotografie.
V minulosti bylo tělo fotoaparátu především „krabicí na film“. Nejdůležitější úlohu proto sehrávala právě kvalita objektivu (a volba konkrétního typu filmu). Dnes už to tak zcela neplatí, protože snímací médium digitálních fotoaparátů nemůžete vyměnit. Proto se i tělu samotnému dostává mnohem větší pozornosti, než tomu bylo kdysi.
Nejen jeden objektiv
Jestliže se fotografování budete věnovat déle, zjistíte, které objektivy a potažmo i jiné vybavení vám nejvíce vyhovují. Vše se pochopitelně bude odvíjet od fotografického žánru, na který se ve své tvorbě budete specializovat. Ze začátku si nejspíš vystačíte s jedním základním zoomem, než si zvolíte další – například pevný světelnější či některý ze speciálních objektivů.
Objektivů je na trhu nesmírné množství. Pochází od různých výrobců a konstruktérů a mají různé parametry. Jsou jimi především ohnisková vzdálenost, světelnost a systém ostření.
Podle těchto parametrů můžeme rozdělovat objektivy do různých skupin. Například na pevné objektivy a ty s proměnlivým ohniskem, tzv. transfokátorem neboli zoomem, objektivy se stabilizací nebo bez, s širokým nebo naopak malým úhlem záběru, speciální objektivy pro konkrétní fotografické disciplíny a podobně.
Existují výrobci, kteří naopak v jistém slova smyslu spolupracují a můžete tak objektivy jedné značky bez omezení používat i na fotoaparátech konkurence. Jedná se například o koncept formátu mikro 4/3 Olympusu a Panasoniku.
Nakonec jsou na trhu také firmy, které produkují objektivy s různými typy bajonetu (ona mechanická část, která zajišťuje uchycení objektivu na těle zrcadlovky či bezzrcadlovky). Jejich modely si můžete pořídit přesně s takovým bajonetem, který potřebujete. Jedná se například o značky Sigma, Tamron či Tokina.
Světelnost – jeden z nejdůležitějších parametrů
Nejnižší clonové číslo, nejvíce otevřená clona, světelnost – číslice vyražená v názvu objektivu za písmenem F. Parametr světelnosti udává množství dopadajícího světla na snímač. Od toho se mimo jiné odvíjí také možnosti ostření za horších světelných podmínek (šero, déšť, nízký kontrast scény), ale i to, jestli budete moci tvůrčím způsobem pracovat s hloubkou ostrosti.
Objektivy s výbornou světelností (F2.8, F1.8, F1.4 apod.) bývají dražší než jejich „méně světelní sourozenci“. Přiclonit se dá koneckonců vždy.
Zatímco majitelé zrcadlovek a bezzrcadlovek mají široké možnosti volby toho či onoho objektivu, uživatelé kompaktů takové volby nemají. Před pořízením kompaktu by tak měli pečlivě vybírat i podle jeho napevno vestavěného objektivu, protože nebudou mít možnost jej vyměnit za jiný.
Přečtěte si také článek Vysoce světelné objektivy.
Univerzální objektiv dokonalé konstrukce s pokrytím všech ohnisek a bez optických vad zkrátka neexistuje. Představte si superrychlé terénní sportovní auto s nízkou spotřebou. Prostě to nejde.
Pevné vs. proměnlivé ohnisko
Hlavní výhodou objektivů s pevným ohniskem je kvalita jejich obrazu. Tyto typy objektivů trpí méně optickými vadami a bývají také světelnější než ty se zoomem. Nevýhodu tvoří mírná ztráta komfortu.
Přečtěte si také článek Pevný objektiv: Jedno ohnisko, řada výhod.
Buďto se více nachodíte nebo objektivy neustále měníte tak, abyste získali požadovaný úhel záběru. Případně se může stát i to, že vám záběr uteče, protože v rozhodující okamžik nemáte nasazené potřebné sklo. V extrémnějších případech tak fotografové používají více těl než jen jedno, aby měli neustále připraveny objektivy s různými ohniskovými vzdálenostmi.
Nabízí se ještě další řešení. Tím jsou právě objektivy s proměnlivým ohniskem, ale i ty mají své nedostatky. Jedním z hlavních bývá proměnlivá a nižší světelnost (u levnějších modelů je toto téměř pravidlem) a také vyšší hmotnost – na druhou stranu jich nepotřebujete mít hned několik. Výrobci nabízí i modely, u kterých se světelnost napříč ohnisky nemění. Většinou to bývá hodnota F2.8 nebo F4. Tyto objektivy však bývají i podstatně dražší.
Typy objektivů
Širokoúhlé objektivy
Jako široké nebo širokoúhlé objektivy se označují ty, které jsou schopné zachytit širší scénu než základní, tedy 50 mm objektiv (ekvivalent kinofilmu).
Ohniska „širokáčů“ se tak většinou pohybují od 14 do 35 mm. Na trhu naleznete velký výběr širokoúhlých skel jak s pevným, tak i proměnlivým ohniskem.
Typicky se používají při fotografování celkových záběrů ať už v krajinářské fotografii nebo v reportáži.
Charakteristickým neduhem těchto objektivů bývá sférické zkreslení obrazu, v případě širokých ohnisek nejčastěji soudkovité zkreslení – to znamená, že krajní linie obrazu nejsou rovné a připomínají obrys sudu (odtud i ten název).
Přečtěte si také článek Ultraširoké objektivy.
Fish eye – Rybí oko
Specifickým typem širokoúhlého objektivu je tzv. rybí oko. Má velmi krátkou ohniskovou vzdálenost (od 8 do 14 mm) a je schopné zachytit scénu o úhlu až 180 stupňů.
Výsledný obraz má značnou soudkovitost. Tato deformace obrazu je však v případě objektivů typu rybí oko čistě záměrná, není korigovaná jako u širokoúhlých objektivů popsaných výše, ale naopak ponechána pro dosažení kýženého efektu.
Více o rybím oku si můžete přečíst v tomto článku.
Portrétní objektivy
Na fotografování portrétů se nejčastěji používají pevné objektivy s vysokou světelností. Jejich standardní ohnisková vzdálenost se pohybuje od 50 do 130 mm. Na těchto ohniscích se soudkovitost nevyskytuje.
Žádná portrétována osoba si nepřeje vypadat na fotografii jako karikatura. Standardně se používá 50 mm objektiv na fotografování celé postavy a 85 mm na portrét tváře. Tyto objektivy vám velice dobře umožní využívat nízkou hloubkou ostrosti, s pomocí které můžete portrétovanou osobu snadno odpíchnout od pozadí, jež by jinak mohlo působit rušivě.
Přečtěte si také Proč zoomovat při focení portrétů aneb co je to portrétní objektiv.
Teleobjektivy
Objektivy s delšími ohnisky se nasazují v případech, kdy potřebujete vyfotografovat vzdálené objekty či předměty.
Nejčastěji se používají při fotografování sportu, divokých zvířat, detailů krajiny a vůbec objektů, ke kterým se není možno z různých důvodů přiblížit. Teleobjektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností se typicky pohybují od 70 mm a končí většinou u 400 mm na nejdelším konci zoomu.
Jestliže byste potřebovali objektiv s ještě delším ohniskem, pak lze pořídit pevná skla s ohniskem až do 1200 mm. Jejich pořizovací cena je však nesmírně vysoká a za jeden takový objektiv byste si mohli pořídit klidně i nový automobil. Světelnost se u teleobjektivů standardně pohybuje mezi F2.8 a F5.6.
Výstupní obraz pořízený teleobjektivem má svá specifika. Na rozdíl od širokoúhlého objektivu, který zvýrazňuje prostor mezi blízkými a vzdálenými objekty, jej teleobjektiv odstraňuje. Fotografujete sice vzdálenější objekt, ale pozadí objektu se zdá pozorovateli velmi blízké.
Makroobjektivy
Na fotografování drobných detailů se používají makroobjektivy schopné zaostřit na velmi malou vzdálenost. Jejich nejdůležitější parametr je poměr zvětšení. Jestliže například budete chtít fotografovat centimetrového brouka, pak vám poměr zvětšení udá velikost obrazu brouka na snímači (filmu). Jestliže je maximální zvětšení jednonásobné (tedy 1 : 1), bude brouk na snímači mít velikost přesně jeden centimetr.
V makrofotografii se používají vysoká clonová čísla, protože hloubka ostrosti bývá velmi nízká a pro dobře čitelnou fotografii ji potřebujete zvýšit.
Ryzí makroobjektivy mají pevná ohniska se vzdálenostmi od 50 do 150 mm. Tyto objektivy mají mimo jiné i vynikající kresbu, a proto se často používají i pro fotografování portrétů.
>> Přečtěte si také Makrofotografie s otočeným objektivem a Levné makro se starými skly.
Tilt-shift
Dalšími speciálními objektivy jsou tzv. tilt-shifty, které umožňují přední část objektivu naklánět či posouvat a tím kreativně pracovat s fotografovanou scénou.
Primárně se používají na focení architektury, protože nabízí možnost opravit kácející se linie. Lze je ale také využít i k oživení běžných snímků. Můžete například využít posunu roviny ostrosti a tím ponechat ostrou jen vybranou část fotografie.
O tilt-shiftech již zde na blogu psal Michal Prouza, případně si můžete přečíst i článek od Tomáše Slavíčka Jak dosáhnout tiltshift efektu v ZPS.
Labyrint značení objektivů
Existuje řada výrobců fotografických objektivů a každý má své specifické označení dané třídy – snad až na ohniskovou vzdálenost a clonu se napříč značkami liší. To může být pro začínající fotografy matoucí, avšak rozebrání všech existujících zkratek daleko přesahuje rozsah tohoto článku.
Používají se zkratky jako L, ED, EX, IS, VR, APO, USM, HSM ad. Tyto zkratky specifikují konstrukci, kvalitu čoček nebo použité doplňky, jako jsou typ ostřící motorku nebo stabilizace.
Například nejvyšší řady Canon označuje písmeno L (s červeným proužkem po obvodu objektivu), u Nikonu je to zkratka ED (se zlatým pruhem), u Sigmy pak EX (rovněž se zlatým proužkem).
Ostřící motorky také značí každý výrobce jinak. Canon používá zkratku USM, Nikon AF-S, Sigma HSM.
Stabilizaci obrazu nejčastěji najdete pod zkratkou IS či VR.
Čas ukáže
V případě, že vás fotografování bude zajímat víc a víc, je téměř jisté, že než vyladíte svou techniku k dokonalosti, projde vám rukama spousta objektivů.
Nezapomeňte však na jedno: fotografii dělá především fotograf. Technické vymoženosti nám pomáhají daný záběr zachytit co možná nejkvalitněji podle konkrétních záměrů a potřeb. Tyto záměry jsou však právě čistě na vás a ani nejkvalitnější fotoaparát s nejlepším objektivem za nikoho nenajdou vhodný okamžik či úhel záběru, ani neudělají perfektní kompozici.
Bude vás zajímat:
Zatím zde není žádný komentář.