Nejen pro krajinářského fotografa je podzim inspirativní výzvou. Podzimní příroda plná změn, barev a proměnlivého počasí už jistě chytla za srdce nejednoho „obyčejného“ člověka a učinila z něj zaníceného fotonadšence, který stále hledá nové fotozážitky a snaží se, aby jeho snímky byly co nejlepší. Pro dobré fotografie je třeba získat jisté zkušenosti. Náš článek poradí začátečníkům a pro ty zkušenější může být zdrojem inspirace.

Fotografování krajiny je dostupné každému, neboť nevyžaduje speciální fotopříslušenství. Stačí vytáhnout telefon.

U pokročilých telefonů, zrcadlovek i bezzrcadlovek nezapomeňte zkontrolovat, zda máte nastaveno ukládání ve formátu RAW. Tento formát je bezeztrátový a exponovaná data ukládá ve větší bitové hloubce. Pokud váš foťák umí pouze JPEG, nastavte minimální kompresi (a tedy maximální kvalitu).

Pro úplnou kontrolu nad nastavením clonového čísla a času závěrky doporučuju přejít na plný manuální režim nebo alespoň mód s preferencí času či clony. Pokud exponujete v režimech kreativních scén, používejte blokaci expozice. Kontrolujte výsledek zobrazením náhledu pořízeného snímku a také kontrolou histogramu.

Fotoaparát bychom měli přednastavený, zbývá poohlédnout se po dalších pomůckách. Pokud vlastníte stativ, neměli byste jej nechávat nevyužitý. Lépe se vám bude tvořit kompozice snímku a také můžete využít dlouhé expoziční časy jako tvůrčí prvek. Dalšími užitečnými prostředky pro fotografování přírody jsou polarizační, přechodové a neutrální filtry.

Nákladnější výbava přináší přednosti, které jsou k ničemu, pokud je fotograf neumí nebo odmítá využít. Proto není rozhodující, zda máte fotobatoh a v něm profesionální bezzrcadlovku s několika objektivy, nebo chytrý telefon. Podstatné je, jak svoji fotovýbavu ovládáte.

Některá pravidla platí celý rok

Každá scéna a fotografická situace skrývá unikátní kolekci rébusů a hádanek. Ty zásadní jsou zkušenému fotografovi patrné na první pohled a je snadné je vyřešit, složitější lze většinou odhalit pouze na základě právě už nabytých zkušeností získaných při dodatečných úpravách snímků v editoru a jejich řešení je možné pouze za cenu kompromisů. Kvality fotografa se poznají podle toho, jak dokáže pracovat se scénou. Můžete přijít, namířit, cvaknout a odejít, ale také se dá o fotografii přemýšlet, zkoumat scénu a pořídit více než jeden záběr a finální rozhodnutí si nechat na doma.

Pravidla kompozice říkají, jak na plochu snímku umístit hlavní motiv (nebo skupinu motivů) tak, aby celek lahodil diváckému oku. O kompozici bylo již sepsáno mnoho článků i knih a zájemci o tuto tématiku si je jistě dokáží vyhledat. Připomeňme však alespoň pravidlo zlatého řezu a z něj vycházející třetinové rozdělení horizontu.

Fotografové si navzájem přejí „dobré světlo“. Ale co to vlastně je? Cokoli jiného než tma? „Azůro“? Či snad sluneční paprsky „Zlaté hodinky“? Podle mne je to takové světlo, které krajině vdechne duši a stejně jako kompozice zvýrazní určitý objekt nebo děj.

Do příprav na fotografování zahrnuju také sledování předpovědi počasí a podle ní plánuju, kam vyrazím. Některé lokality je lépe fotografovat za jasného, jiné za podmračeného dne. Sluneční paprsky dodají brilanci podzimním barvám, mlhy zdůrazní atmosféru a pochmurnost podzimu. I v této roční době platí, že lépe je fotografovat ráno nebo večer, tedy v době, kdy má světlo teplejší odstín, dopadá k zemi šikmo a „modeluje“ krajinu.

Jak zhasnout slunce

Slunečné podzimní dny a modrá obloha se zajímavými mraky vybízejí k fotografování krajinných celků se stromy. Polední slunce už nemá takovou sílu jako v létě. Doporučuju zavítat do bukových lesů, kde se zeleň listů pozvolna mění na všemožné stíny žluté. Červenými odstíny se zbarvují javory a také některé keře. Na opravdovou záplavu barev a solitérní stromy je možné narazit i v různých parcích a lesoparcích, kde kromě domácích dřevin rostou i cizokrajné.

Hustá tak, že by se dala krájet

Na fotografickou výpravu je možné vyrazit, i když je počasí na první pohled nepříznivé. Jestliže máte ve svém okolí vyhlédnutý nějaký majestátný strom, ale pro rušivé prvky za ním se vám jej nikdy nepodařilo uspokojivě vyfotografovat, může být listopadová mlha to, co vám chybí. Pro fotografa má mlha ještě jednu užitečnou vlastnost: rozptyluje světlo a většina scén je rovnoměrně osvícena a vy nemusíte bojovat s přepaly nebo podexponovanými místy.

Horší nebo i nepříznivé počasí je ideální pro výpravu za vodou. Inspirativní jsou místa s vodními toky a plochami, kde se můžete vyřádit na různých odrazech a zrcadleních. Se svými kamarády jsem absolvoval několikero „orgií dlouhých závěrek“ u vodopádů s „kolotoči“ plovoucích listů.

Pozvěte přírodu k sobě domů

Skrz objektiv se vyplatí podívat i zblízka na různá zátiší a detaily – struktury listů, plody, větvičky, květenství bodláků… Především u takových komorních scén je dobré přemýšlet nad kompozicí a hloubkou ostrosti. I malá změna může mít zásadní význam.

Jste-li experimentátory, vyznavači obývákových miniateliérů nebo makro fotografie, sesbírejte tyto přírodní artefakty a vytvořte si malý kousek lesa k obrazu svému.

Melancholicky založeným fotografům bych rád doporučil staré hřbitovy se závějemi listů kolem neopečovávaných hrobů. Zkuste o Dušičkách nejen zavzpomínat na zemřelé, ale také něco zajímavého vyfotografovat. Samozřejmě s úctou k živým i mrtvým.

I když se domů vrátíte unavení a s prázdnou, nevzdávejte to. Na fotografování přírody je krásné, že nikdy není stejná. Jedno místo má na tisíce podob. To je přece povzbuzující!

Příroda nezná kýč, nezná klišé. Podzim je zrádný a fotografa svádí, aby při fotografování sem tam přeskládal nějakou větvičku, přerovnal lístek a následně v počítači tu a tam něco přibarvil. Dnešní bitmapové editory jsou mocnými nástroji pro změnu reality. Proto je třeba postupovat opatrně. Hranice mezi přirozeností a omalovánkami je úzká.

Další a nejen podzimní fotografie naleznete na osobních stránkách autorů, kteří mi vypomohli s obrazovým materiálem tohoto článku:

• Luděk Cigánek
• Alexandr Kolovratník
• Martin Sitta
• Radomír Skoupý
• Václav Vašíček