Zaostřeno na jarní květy

Každým rokem, když teplé paprsky slunce začnou probouzet přírodu ze zimního spánku, se nemohu dočkat, až se opět vydám do jarní přírody za prvními květy. Na kole nebo pěšky, ale hlavně s fotoaparátem, vyrážím na více i méně známé botanické lokality, kde je možné se s těmito posly jara setkat. Než se také vydáte fotit jarní přírodu, pojďme se nejprve společně podívat na techniku fotografování květů a na to, co s sebou přibalit do batohu.

Fotografování květů se zdá jako poměrně jednoduché téma. Přiblížím se ke květu a … cvak! Opravdu to není o moc složitější, ale tak úplně jednoduché také ne, má-li fotka za něco stát. Proto než vám poradím, kde květy brzkého jara hledat, pokusím se alespoň stručně shrnout nějaké zkušenosti a poukázat na možná úskalí spojená s focením květů a květin z blízka. Úmyslně nepíšu s pořizováním makrofotografií, protože nechci techniku fotografování květů takto zužovat. Vždyť není třeba fotit jen úplně zblízka. Moje tipy jsou určené pro co nejširší veřejnost, takže zkušení fotografové s pochopením laskavě prominou záměrné zjednodušení tématu.

Fotografování jarních květin nemusí být pouze makrofotografií jednotlivých květů nebo trsů. Ukažte květy v jejich životním prostředí. Bledule v údolí Chlébského potoka na Vysočině, foceno 9. 3. 2014. Canon EOS 100D, objektiv EF-S 18-55, 1/80 s, F6.0, kompenzace EV −1/3, ISO100, ohnisko (EQ35) 50 mm.jpg
Fotografování jarních květin nemusí být pouze makrofotografií jednotlivých květů nebo trsů. Ukažte květy v jejich životním prostředí.
Bledule v údolí Chlébského potoka na Vysočině, foceno 9. 3. 2014. Canon EOS 100D, objektiv EF-S 18-55, 1/80 s, F6.0, kompenzace EV −1/3, ISO100, ohnisko (EQ35) 50 mm.

Mám na takové focení vhodný foťák?

První, co každého napadne, je otázka: „Mám na takové focení vhodný foťák?“. Samozřejmě se hned nabízí rada na použití specializovaného pevného makroobjektivu, ale dovolím si napsat, že téměř jistě si vystačíte s téměř jakýmkoliv běžným objektivem, ideálně s delším ohniskem (zoom) a dobrou světelností. Proč právě takový, to napíšu později. S levnějším foťákem nejspíš jen nedosáhnete tak dobrých výsledků, jak s pořádným „sklem“. Přesto je tak i tak dobré připravit se na specifika focení květů po technické stránce, než jen bezhlavě cvakat.

A ještě něco. Přestože si myslím, že důležitá je i samotná radost z focení, nejen technická dokonalost, prosím, zapomeňte na focení květů mobilními telefony. Pro jejich objektivy je to v této disciplíně přeci jen nedostižná liga.

Křehká krása

Jarní květiny jsou většinou drobné a lehké. S tím je spojen první problém jejich focení – vítr. Přestože rostou nízko při zemi, zvláště na otevřených místech může i drobný vánek květy rozhýbat. Přesně to pro fotografování z blízka, většinou s malou hloubkou ostrosti, potřebujeme ze všeho nejméně, neboť jemné detaily se pohybem snadno rozmažou. Doporučuji proto s sebou vzít nějaké závětří, ideálně z bílého průsvitného materiálu. Stačí menší kus pevné plastové fólie napnuté mezi dvěma až třemi tyčkami. Barevné ani neprůsvitné pozadí není vhodné, jak záhy pochopíte z dalších souvislostí. Z podobného důvodu je dobré nefotit přímo z ruky, ale umístit fotoaparát na stativ a fotografovat s dálkovou spouští nebo s opožděnou expozicí. Protože ke květům se musíte sehnout, mám na mysli malý stativ s nastavitelnou výškou, schopný však unést i těžší fotoaparát, pokud takový máte. Obojí, stativ i závětří se budou hodit i při fotografování květů stromů, pouze stativ bude o větší a pro přidržení závětří je dobré požádat někoho o asistenci.

Doporučená výbava pro focení květů: odrazová deska na stíny, (malý) stativ pro ostré snímky a šedá destička pro správné vyvážení bílé. Veškeré toto nádobíčko lze pořídit do tisícovky.jpg
Doporučená výbava pro focení květů: odrazová deska na stíny, (malý) stativ pro ostré snímky a šedá destička pro správné vyvážení bílé. Veškeré toto nádobíčko lze pořídit do tisícovky. 

Slunce a stíny

Jarní květy rostou na loukách i v lesích. Mohu být tedy zcela nebo částečně ve stínu, či naopak na přímém slunci. Obojí představuje další problém, se kterým si ale můžete snadno poradit. Při focení na stinných místech je možné použít odrazovou desku, kterou nasměrujete rozptýlené světlo na stinná místa. Ideální je bílá nebo stříbrná deska, která nezpůsobí posun barev fotografovaného objektu. Stačí malá deska o průměru 40 cm, která je velmi skladná. Odrazová deska pomůže také v případě, že umístíte fotoaparát příliš blízko fotografovanému objektu. Tím si totiž můžete za určitých okolností scénu zastínit a odrazová deska vám pomůže tmavá místa „přisvítit“. S ohledem na stíny je snazší fotografovat v podmračených dnech, neboť světlo je rovnoměrné a stíny měkké.

Všechno špatně! Na poměrně kontrastní scéně (A) jsou na listech sytě žlutého hlaváčku jarního patrné přepaly, tedy místa, kde se zcela ztrácí kresba. Tato místa identifikuje náhled v Zoner Photo Studio (B). Snímek je navíc neostrý, takže nemá vůbec žádný smysl ho uchovávat.jpg
Všechno špatně! Na poměrně kontrastní scéně (A) jsou na listech sytě žlutého hlaváčku jarního patrné přepaly, tedy místa, kde se zcela ztrácí kresba. Tato místa identifikuje náhled v Zoner Photo Studio (B). ZPS označuje přepaly v jednotlivých barevných kanálech. Červená barva značí přepal v červeném kanále, žlutá je „součtem“ přepalů v červeném a zeleném kanále. Snímek je navíc neostrý, takže nemá vůbec žádný smysl ho uchovávat.

Ach ty barvy – nebojte se podexpozice

Za jasného slunce je třeba se snažit, aby nedocházelo k přepalování, ke kterému mají světlé květy, ale i listy sklon. Přepal (přesvícení) v každém případě představuje ztrátu kresby. Je špatný byť i v jediném barevném kanále. Květ nebo list bez viditelných detailů se totiž jeví jako plochý. Proto je třeba si dobře kontrolovat expozici nejen podle histogramu zobrazeného na displeji. Doporučuji snímek podexponovat s ohledem na nastavený způsob měření expozice a kontrast scény klidně až o celé clonové číslo!

I když fotografii exponujete úplně správně, může svoji roli sehrát denní doba, ve kterou ji budete pořizovat. O tzv. barevné teplotě určitě slyšel každý. Chcete-li dosáhnout věrných barev květů, je třeba správně nastavit vyvážení bílé na fotoaparátu. A netýká se to jenom bílých květů sněženek či bledulí. Třeba takové fialové květy konikleců mohou přirozeně velmi výrazně měnit svůj odstín a barevná teplota má na jejich výslednou barvu také vliv. Ke správnému nastavení bílé barvy proto doporučuji použít šedou tabulku, která umožní nastavení bílé na fotoaparátu nebo pozdější vyrovnání barevné teploty na počítači podle referenčního snímku.

Která barva je správná? Koniklece mohou mít různé odstíny fialové barvy – od té více „do modra“ do té více „do červena“. Na levém snímku originální záběr pořízený s automatickým vyvážením bílé barvy, vpravo snímek s posunem barevné teploty ze Zoner Photo Studio o 1 400 K. Obě barvy jsou přitom v podstatě správné. Použití šedé destičky umožní zaručit správné barvy v každé lokalitě. Všimněte si také stínu uvnitř květu. Použití odrazové destičky k nasvícení květu by pomohlo jej změkčit. Koniklec luční v lokalitě na Biskoupský kopec na Vysočině, foceno 24. 3. 2012. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/100 s, F7.1, kompenzace EV −0,3, ISO100, ohnisko (EQ35) 28 mm.jpg
Která barva je správná? Koniklece mohou mít různé odstíny fialové barvy – od té více „do modra“ do té více „do červena“. Na levém snímku originální záběr pořízený s automatickým vyvážením bílé barvy, vpravo snímek s posunem barevné teploty ze Zoner Photo Studio o 1 400 K. Obě barvy jsou přitom v podstatě správné. Použití šedé destičky umožní zaručit správné barvy v každé lokalitě. Všimněte si také stínu uvnitř květu. Použití odrazové destičky k nasvícení květu by pomohlo jej změkčit.
Koniklec luční v lokalitě na Biskoupský kopec na Vysočině, foceno 24. 3. 2012. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/100 s, F7.1, kompenzace EV −0,3, ISO100, ohnisko (EQ35) 28 mm. 

K dalším doplňkům, které je dobré mít s sebou ve výbavě při focení květů, patří polarizační filtr, který pomůže s lepším kontrastem scény a také eliminuje odlesky, které se mohou ve scéně objevit na fotografovaném objektu nebo v pozadí. Použití polarizačního filtru má i svá „ale“. Za určitých okolností může filtr zvýšit kontrast opravdu výrazně a může ovlivnit teplotu barev (fotky mají při automatickém vyvážení bílé teplejší nádech).

Focení s rozvahou

Co za vás žádná technika a příroda nevyřeší, je vlastní kompozice snímku a kreativní přístup. Brzké jarní květiny, jako sněženky, bledule, koniklece a další rostou vždy ve velkých množstvích. Vyberte si proto dobře vypadající květy s vhodným pozadím a v klidu si připravte záběr. Mimochodem pozadí, na to se často zapomíná. Přestože se nezřídka fotí s malou hloubkou ostrosti a pozadí je rozmazané, uvědomte si, že světlé květy vyniknou spíše na tmavém pozadí a obráceně. Asi nemusím připomínat základní kompoziční pravidla a jejich dodržování či záměrné porušování, ale co stojí za polemiku je to, zda fotit scénu v její přirozené podobě, či si scénu trochu upravit. Je jasné, že zjevně rušivé prvky, jako různé objekty před květem, je vhodné ze scény odstranit, ale zanechme květinám jejich přirozené nestrojené prostředí. Podle mne jsou nejnudnější fotky jarních květin na pečlivě upravených a plených záhoncích v zahradách.

Nabízí se i další možnosti kreativního focení. Jarní květy lákají hmyz, takže taková včelka nebo brouk fotku oživí. Hmyz je ovšem třeba zachytit ve vhodné poloze a místě. Pozor také na to, že se bude hýbat, takže se připravte na správné expoziční časy. Pěkně také mohou na květech či listech vypadat kapičky vody po jarním dešti. Pokud byste chtěli takovou situaci navodit, vezměte si s sebou rozprašovač na rosení pokojových květin a čas po dešti můžete snadno nasimulovat. Je to opět jen otázka toho, jak autentické fotografie hodláte pořizovat.

Zaostřeno na detail. Cílem fotografie bylo pořídit dominantní fotografii květu bledule, ale ne tak, aby zůstal na snímku osamocen. Proto byla zvolena malá hloubka ostrosti a neostré pozadí vhodně doplňuje kompozici snímku. Bledule jarní v lokalitě Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině, foceno 2. 4. 2011. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/60 s, F5.1, bez kompenzace expozice, ISO100, ohnisko (EQ35) 62 mm.jpg
Zaostřeno na detail. Cílem fotografie bylo pořídit dominantní fotografii květu bledule, ale ne tak, aby zůstal na snímku osamocen. Proto byla zvolena malá hloubka ostrosti a neostré pozadí vhodně doplňuje kompozici snímku.
Bledule jarní v lokalitě Rakovecké údolí na Drahanské vrchovině, foceno 2. 4. 2011. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/60 s, F5.1, bez kompenzace expozice, ISO100, ohnisko (EQ35) 62 mm.

Výběr objektivu

Nebojte, na to možná nejdůležitější jsem nezapomněl. Už na začátku jsem psal o volbě objektivu.

Velké ohnisko a co největší světelnost objektivu jsou důležité pro kvalitní výsledky při práci s hloubkou ostrosti. Velké ohnisko v kombinaci a nízkým clonovým číslem či nastavený makrorežim na foťáku umožní vytvoření neostrého pozadí a vyniknutí vlastního květu. Ne vždy je to ale žádoucí. Chcete-li ukázat květiny v jejich prostředí, ne jen jako květ přes celý záběr, preferuji pro podchycení širšího kontextu spíše fotky s větší hloubkou ostrosti.

Zmínit se musím také o samotném ostření. Nezapomeňte, že podle ohniska fotoaparátu je třeba fotit z určité vzdálenosti, například i ze vzdálenosti desítek centimetrů. Není možné se s každým objektivem „nalepit“ na květ, jinak pořádně nezaostříte, to je zkrátka fyzika.

Pro správné zaostření při nízké hloubce ostrosti je také nezbytné správně nastavit ostřicí body, zvláště při mimostředové kompozici. Pokud to necháte na automatice a budete fotit ze stativu, nezaostříte třeba nic. Jestliže váš fotoaparát neumožňuje volbu ostřících bodů, nezbývá než experimentovat.

Relativně dobře zaostřený snímek koniklece, na jehož květu je jasně patrný každý chloupek. Přesto se nepodařilo zachytit správně květ v popředí, který je mimo hloubku ostrosti, což kazí radost z jinak pěkného záběru. Na displeji vše přitom vypadalo dobře. Nebojte se proto experimentovat a pořiďte stejný záběr třeba několikrát. Co nenafotíte, na počítači už dodatečně do fotky nedostanete. Koniklec luční v lokalitě Kamenný vrch v Brně, foceno 28. 3. 2009. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/160 s, F8.0, kompenzace EV −0,3, ISO100, ohnisko (EQ35) 72 mm.jpg
Relativně dobře zaostřený snímek koniklece, na jehož květu je jasně patrný každý chloupek. Přesto se nepodařilo zachytit správně květ v popředí, který je mimo hloubku ostrosti, což kazí radost z jinak pěkného záběru. Na displeji vše přitom vypadalo dobře. Nebojte se proto experimentovat a pořiďte stejný záběr třeba několikrát. Co nenafotíte, na počítači už dodatečně do fotky nedostanete.
Koniklec luční v lokalitě Kamenný vrch v Brně, foceno 28. 3. 2009. Olympus E-510, 14.00–42.00 mm, 1/160 s, F8.0, kompenzace EV −0,3, ISO100, ohnisko (EQ35) 72 mm.

Úprava fotek v počítači

Úplně nakonec zbývá otázka zpracování fotek. Zdá se předčasné mluvit o zpracování fotek, když jste ještě nic nevyfotili, ale není tomu tak. Když si uvědomíte, jak komplexní problém představuje úspěšné focení, je na místě se zamyslet nad tím, do jakého formátu budete fotit. Chcete-li opravdu úspěšné fotografie, je dobré se přiklonit k ukládání pořízených snímků do RAW. Zpracování RAW souborů vám umožní lépe zpracovat expozici, barvy, lépe zvládnou dynamický rozsah scény, ostrost detailů i šum, než když fotografie pořídíte (pouze) do JPEG. Tím nechci říct, že fotografování do JPEG je nepoužitelné, jen je nasnadě, že při zpracování na počítači tolik „parády“ se snímky nenaděláte.

Při zpracování fotek na počítači „vytěžíte“ vždy více z digitálního negativu než obrázku uloženého v JPEG. RAW konvertor programu Zoner Photo Studio poskytuje všechny potřebné nástroje pro „vyvolání“ fotografie. Není to o moc složitější než v Editoru.jpg
Při zpracování fotek na počítači „vytěžíte“ vždy více z digitálního negativu než obrázku uloženého v JPEG. RAW konvertor programu Zoner Photo Studio poskytuje všechny potřebné nástroje pro „vyvolání“ fotografie. Není to o moc složitější než v Editoru.

V každém případě platí, máte-li dostatek času, při pořizování snímků experimentujte. Sebelepší program na úpravu fotek je vám na nic (dokonce i Zoner Photo Studio), když ve fotce chybí informace, které z ní nelze žádným postupem získat. Pokud si nejste při focení jisti, klidně pořiďte více snímků s různou hodnotou expozice, při různých nastaveních foťáku s různou kompozicí. Záběry vyhodnoťte v klidu až doma na počítači. Smazat neúspěšné záběry je možné kdykoliv, to je výhoda digitální fotografie, pořídit je znova už obvykle možné není.

Jste připraveni? Vše nachystáno? Tak teď vás zavedu do přírody na několik zajímavých lokalit, kde se můžete s prvními jarními květy setkat v takovém množství, až vám z toho půjde hlava kolem. Jaro už klepe na dveře.

Zůstaňte v obraze, každý týden posíláme novinky ze světa fotografie

Přihlašte se k odběru toho nejlepšího z Milujemefotografii.cz

Email má špatný formát.

Potvrzením odběru dáváte souhlas ke zpracování osobních údajů pro zasílání novinek. Více se dozvíte v zásadách ochrany osobních údajů.

AutorJaromír Krejčí

V Zoneru pracuje od roku 1998, ale s firmou je spojen prakticky od jejího začátku. Jeho největším koníčkem je aktivní turistika a zajímá se o vše, co s tím souvisí, tedy i o fotografování, zejména krajiny a architektury. Fotoaparát s sebou bere na všechny své cyklistické cesty po Evropě i na hory, kde neváhá fotit zrcadlovkou zavěšen současně na laně jištěné cesty. Fotografie pořizuje především jako součást deníku svých cest s minimální výbavou. Své cestovatelské zkušenosti publikuje mj. v časopisu Cykloturistika a na webu Cyklostránky.eu.

Komentáře (0)

Zatím zde není žádný komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *