Krajina evropské zimy se hodí na černobílé zpracování téměř automaticky a občas monochromaticky působí už při zmáčknutí spouště. Ale jsou zde spousty voleb, jimiž můžeme výsledek ovlivnit a někdy jej změnit téměř k nepoznání.

Scéna se zasněženým obzorem a ostře vystupujícími tmavými stromy je už přirozeně v tónech blízkých odstínům šedi. Přesto jsou zde různé barevné variace – sníh je na slunci víc do žluta a ve stínu naopak do modra. Na některých stromech je nazelenalý lišejník, a pokud máme štěstí na oblohu bez mraků, získáme i výraznou modrou plochu. To není špatně, ale pokud chceme výsledek sjednotit, musíme přistoupit ke skutečné konverzi do černobílé varianty na počítači.

Někdy tento efekt bude malý jako v případě opravdu minimalistických fotek, o kterých jsme už psali.

Jinde je ale rozdíl větší:

Převod do černobílé má obecně kladný přínos v případě, že jsou na obrázku barevné problémy, které bychom jinak museli řešit.

Například kolem silnic je sníh často špinavý a jeho různé blátivé odstíny nejsou zrovna malebné. Monochromatická konverze tento problém odstraní:

Převod není jen kliknutí

Převod do černobílé je ale potřeba brát přece jen sofistikovaněji. Pouhým snížením saturace barev na 0 sice dostaneme černobílou fotografii, ale obvykle jen v jakési nemastné neslané podobě, které chybí energie.

Lepší je použít v programu Zoner Photo Studio použít funkci Odstíny šedi. Najdete ji v modulu Vyvolat pod nabídkou Barva nebo v Editoru v menu Efekty (také můžete použít klávesovou zkratku Ctrl+G).

Funkce nás nechá vybrat ze spousty konverzních metod. Pomocí položky „Uživatelská“ můžeme dokonce míchat jednotlivé barevné kanály, takže pokud začínáme s fotografií s výraznějšími barvami, můžeme ji přizpůsobit podle nálady:

Tím naše práce pořád nekončí. Na co nestačilo míchání kanálů, to doladí křivky. O těch už jsem psal kompletní článek, takže je nebudu výrazně rozebírat. Podotknu jen, že typicky se používají na zvýšení kontrastu – jak moc, to už je na každém fotografovi.

Někdy jsou vhodné i lokálnější úpravy jako retuše nechtěných objektů nebo jejich ztmavení/zesvětlení, ale tady už vše výrazně záleží na konkrétních problémech daného snímku.

Krajinářské alternativy

Pokud zrovna nesněží, nezoufejte. Stačí najít silný kompoziční prvek, jakým je třeba lesní cesta, a fotografie může zaujmout i bez bílé pokrývky.

Tento snímek jsem převedl do černobílé, přidal kontrast a poté jsem ho ještě pomocí křivek tónoval do modra způsobem, který jsem nastínil ve druhém článku o křivkách.

Nemusíte se soustředit na rozsáhlé kompozice. I detaily před fotografem odhalují své kouzlo. Tento snímek je sice možná lehce abstraktní, ale ukazuje, co je možné najít na ledu, kterým procházejí stonky rostlin.

Detaily se nachází i pod ledem, takže průzory můžeme fotit i děj pod ním.

Krajinářská klasika

Úplně nejobvyklejším příkladem je ovšem fotografie krajiny s něčím v popředí. Například na tomto snímku je to zasněžený kámen. Takováto kompozice se udělá snadno, pokud máte ultraširoký objektiv jako já v tomto případě, ale i s běžným širokým záběrem doporučuju při focení hledat možnosti, jak zahrnout něco do předního plánu snímku. Celkový záběr tím získá na plastičnosti a diváka více vtáhne do situace.

Různé varianty převodu

Co se týče samotného barevného převodu, je vždy obtížné rozhodnout se pro konkrétní variantu. Někdy skončím u více verzí a ještě mě napadají další možnosti jako v následujícím případě.

Původní snímek jsem fotil při silném sněžení, které odstínilo potenciální rušivé detaily v pozadí a zároveň z oblohy udělalo bílou plochu:

Pointa převodů je v tom, že tento snímek je v podstatě rozdělený na dvě poloviny a pomocí křivek s aplikovanou maskou můžeme upravovat každou polovinu zvlášť. Díky tomu dosáhneme radikálně odlišných výsledků.

Obě poloviny můžeme opticky sjednotit pro velmi jemný obraz:

Případně naopak dolní polovinu zdůraznit pro temnější „realističtější“ verzi:

Anebo se naopak můžeme pustit odvážně do nerealistických vod a spodní polovinu pomocí křivek invertovat. Dostaneme tak vysoce stylizovaný grafický obrázek, u kterého není na první pohled jasné, co z toho byla původní fotografie.

S chutí do toho

Převodu do černobílé se není třeba bát. Ze začátku je možná obtížnější najít správnou míru – někdy jsou ve webových galeriích snímky, kterým by zvýšení kontrastu hodně pomohlo, jindy jsou v tomto směru naopak přehnané. Moje fotky také nejsou dokonalé, ale postupně se zlepšuju. A o tom to je – jenom zkoušením se z fotografa stane mistr. Takže přeju hodně zábavy při experimentech!